V práci jsem zhodnotil přínos Josepha Stiglitze k ekonomické teorii. Stiglitz získal Nobelovu cenu v roce 2001 společně s Georgem A. Akerlofem a A. Michaelem Spencem, za svůj výzkum v oblasti informační asymetrie. Kromě svého akademického výzkumu byl Stiglitz součástí administrativy prezidenta Billa Clintona v devadesátých letech minulého století jako člen Sboru ekonomických poradců (Council of Economic Advisors, CEA), kde byl později i předsedou Stiglitz nicméně hodnotí Clintonovu vládu relativně kriticky, ačkoliv přiznává této administrativě mnoho úspěchů, jako je redukce rozpočtového deficitu, silný, neinflační ekonomický růst, nízká nezaměstnanost, silné investice, ekonomickou stabilitu, připomíná Stiglitz také negativní výsledky. Tato kritika je spojená hlavně s tzv. deregulační mantrou - jak Stiglitz nazývá pokusy Clintonovy vlády zredukovat roli státu v určitých ekonomických oblastech.
Práce se skládá z následujících částí. První část je o osobě Josepha Stiglitze a jeho přínosu k ekonomické teorii, další část popisuje novou keynesiánskou ekonomii, novou Demokratickou vizi a tzv. třetí cestu . Práce se také dotýká transformačních problémů a významu institucí a formálních i neformálních pravidel v ekonomice. Nicméně jádrem jsou Stiglitzovy práce o informačních asymetriích. Závěr zhodnotí Stiglitzovu kritiku a shrne výsledky této práce. Rozsah této práce bohužel neumožní vyrovnat se Stiglitzovou kritikou Mezinárodního měnového fondu (IMF) a Světové banky (WB), kde je tento ekonom také velmi aktivní. Stiglitz na téma globalizace publikoval mnoho prací, v jeho bestselleru „Globalisation and its Discontents“ silně kritizuje IMF a tvrdí, že mezinárodní instituce (IMF, Světová banka, Světová obchodní organizace, WTO) musí být více odpovědné za svá rozhodnutí a politiku.
Autor této práce si je vědom rozsáhlosti tématu. Když jsem se rozhodoval o jádru svojí práce, musel jsem si odpovědět na dvě základní otázky. Zaprvé, co je účelem práce. Zadruhé, zda je možné dosáhnout vytčeného cíle v rámci rozsahu této práce. Odpověď na druhou otázku je spojená s otázkou první. Proto jsem se rozhodl pojmout tuto práci jako součást budoucí diplomové práce. Protože je nemožné pojmout veškerý Stiglitzův přínos k ekonomické vědě, práce se bude soustředit na několik hlavních témat.
Stiglitz ovlivnil celou řadu ekonomických disciplín, kromě teorie informačních asymetrií, za kterou dostal Nobelovu cenu, zmiňme makroekonomii, měnovou ekonomii, veřejné finance, ekonomii rozvíjejících se zemí, včetně mnoha příspěvků o transformující se východní Evropě. Nedokonalost (imperfection) stojí v kontrastu s dokonalostí (perfection). Dokonalost v tomto smyslu je právě to, co ekonomii odcizuje lidem. Předpoklady dokonalých trhů, dokonalých informací, plné racionality, dokonalé konkurence jsou daleko od reálného světa a reálný svět potom ekonomy tak vnímá. Stiglitz se tak snaží přiblížit ekonomickou vědu reálnému světu. Tato práce záměrně vynechává popis Stiglitzova přínosu, co se týče globalizace, rozvojové problematiky nebo kritiky IMF nebo Světové banky.
Práce
Posudek vedoucího
Posudek oponenta
No comments:
Post a Comment