DRESY

Díky tomu, že máme Tomáše Cermana, budou mít také snad Crickets nové dresy. 

Ty staré, které znáte z fotek jsou už potrhané, poztrácené či za pivo vyměněné, takže se všichni plácnem trošku přes kapsu a hlavně pan Cerman přispěje více než poloviční částkou, za což děkujeme.

Zde vidíte návrh, jak to popsal Tomáš:

Jaké logo ale na dres, o to se vede spor:

 

 - vzor 22, ale barva zelená a černá, takže na obrázku nahradit bílou za černou. Na jedno prso znáček cvrčka (viz. příloha). V dolní časti hrudi LSC logo vaše (žlutý asi)

 

 

 - pásnký střih

 klasik

 dobrý límečky, to je základ ;)

 

 číslice 25

 

 font 25

 

 

 

 

 trencle, design 06, uprostřed zelená, kraje černá. Asi nějaký ten nápis váš by na nich měl přistát taky... a určitě znáček cvrčka vpravo dolů nejspíš.

 

 

 Stulpny design 2

 

 

Pro brankáře

 design 08, s cvrčkem i logem

 

 a brankářské trencle, opět cvrček a nápis

Volí Crickets McCaina nebo Obamu?

Nevím, můj tip je, že Sláňa volí McCaina, Cermi Obamu, Maska Obamu, Sláva McCaina, brácha Obamu, Adam McCaina, Včelda Obamu, Jožan Obamu, Michael McCaina. A Hagi volí Hillary.
Pokud nevíte, tady je test ABC:
Mně to vyšlo 7:6 pro Obamu, těsněji než jsem myslel. S McCainem se spíše shodnu v otázce ekonomiky (Obama není ten demokrat typu Billa Clintona=pro-trade a pro-business, ale více ochranářský), s Obamou zase v otázkách zdravotnictví (opravdu je ostuda, že v nejbohatší zemi světa nemá okolo 12 milionů lidí zdravotní pojištění).

Voli ekonomove Obamu nebo McCaina?

Tezko rict. Podle pruzkumu by ekonomove s prehledem volili Obamu, nicmene tento dlouhy list renomovanych ekonomu zase podporuje McCainuv ekonomicky plan. Muj oblibeny ekonom - profesor na Harvardu Gregory N. Mankiw (novy keynesianec, byvaly poradce prezidenta Bushe - ano i keynesianci dnes radi republikanum a naopak) - nepodepsal:

In the meantime, Greg Mankiw explains why he didn't sign the letter:



Some blog readers may ask, why didn't I sign? I am not particularly fond of Obama's proposed tax hikes or his apparent retreat from free trade. (See this article of mine.) But I thought the statement in the group letter that "his proposals run a high risk of throwing the economy into a deep recession" was a tad too hyperbolic for my tastes.

Po dvou prezidentskych debatach to vypada, ze se Obama dostava do cela a o vitezstvi ho muze pripravit jen vlastni chyba (ale to uz jsme slyseli o obou mnohokrat).
Obe prezidenstke debaty (na youtube uz VIP mohou vkladat plna videa):

Alan Butt Philip kandiduje za Wales do Europarlamentu (Londýnský zápisník 3)

Chápu, že vám to vůbec nic neříká, ale pro mě je to zajímavá zpráva. Doktor Butt Philip (jehož jméno spávně napíše jeden z deseti studentů) vystudoval prestižní Politics, Philosophy and Economics (1st Class Honours) na Oxfordu a je Jean Monnet Reader in European Integration na University of Bath. V Bath jsme se koneckonců seznámili, dělal mi tutora mých prací. Doktor Butt Philip je velmi vzdělaný a zajímavý člověk, který je aktivním členem Lib Dems (neprávem opomíjené třetí největší strany v Británii).

Ve Walesu se do Evropského parlamentu ještě Lib Dem nedostal (odhaduje se, že by potřebovali o 2,5% více hlasů než jim dávají současné průzkumy). Uvidíme, nicméně Alana bych měl vidět v příštích týdnech v Londýně, tak se ho zeptám osobně, jak vidí svoje šance.

http://alanbuttphilip.org.uk/

Příště snad o britském přístupu k finanční krizi (kterak Gordon Brown chtěl zažalovat Island).
O ztracených 74 hradeckých milionech, polské fotbalové potupě, i střelbě na kočku jsem slyšel. Z britského pohledu: britové ztratili na Islandu stonásobně více, West Ham United možná zbankrotuje, Angličani porazili Kazachstán a místo koček tu jsou všude veverky.

Londýnský zápisník 2

Jednou z velkých výhod London School of Economics jsou veřejné přednášky.

V podstatě každý den školu navštíví významná osobnost ze světa politiky, ekonomiky, akademie nebo veřejné instituce. Dnes například Kris Peeters, prezident Flander v Belgii, regionu, který touží po stále větších pravomocech. Potvrdil ale, že rozpad Belgie není na pořadu dne a většina stran si to ani nepřeje. Nicméně dal silně najevu, že chce více pravomocí přesunout z federální do regionální vlády. Belgie je opravdu unikátní federace, neboť rozhodnutí federálního parlamentu není nedřazené rozhodnutí regionálních parlamentů a federální vláda má jen velmi omezené a hlavně zákonem vymezené oblasti působení (školství, infrastruktura, zdravotníctví).


Behěm předášky samozřejmě vyvstala otázka rozdělení Československa jako příkladu pro Belgii, nicméně podle jsou motivy jiné. V Belgii nejde především o otázku národnostní (i když také), ale hlavně o otázku ekonomickou, když produktivita ve Flandrech je asi o 25% vyšší než v druhém Belgickém regionu Walonii a Flandry na Walonii ekonomicky doplácejí.

Londýnský zápisník 1

Karel Čapek svými Anglickými listy (1924) popisoval čtenářům Lidových novin zážitky, zvyky a lidi, které potkával na svých cestách. Zkusím něco napsat i já pro čtenáře crickets.wz.cz (zvlášť pro drákulu).
Konečně jsem se tu v Londýně usídlil. Po několika dnech strávených v Notting Hillu jsem se přestěhoval na High Street Kensington. V podstatě přesun z jedné části západního londýna do jiné.

Zvětšit mapu
Teď jdu na pivo.

Joseph Stiglitz: Život a dílo

V práci jsem zhodnotil přínos Josepha Stiglitze k ekonomické teorii. Stiglitz získal Nobelovu cenu v roce 2001 společně s Georgem A. Akerlofem a A. Michaelem Spencem, za svůj výzkum v oblasti informační asymetrie. Kromě svého akademického výzkumu byl Stiglitz součástí administrativy prezidenta Billa Clintona v devadesátých letech minulého století jako člen Sboru ekonomických poradců (Council of Economic Advisors, CEA), kde byl později i předsedou Stiglitz nicméně hodnotí Clintonovu vládu relativně kriticky, ačkoliv přiznává této administrativě mnoho úspěchů, jako je redukce rozpočtového deficitu, silný, neinflační ekonomický růst, nízká nezaměstnanost, silné investice, ekonomickou stabilitu, připomíná Stiglitz také negativní výsledky. Tato kritika je spojená hlavně s tzv. deregulační mantrou - jak Stiglitz nazývá pokusy Clintonovy vlády zredukovat roli státu v určitých ekonomických oblastech.



Práce se skládá z následujících částí. První část je o osobě Josepha Stiglitze a jeho přínosu k ekonomické teorii, další část popisuje novou keynesiánskou ekonomii, novou Demokratickou vizi a tzv. třetí cestu . Práce se také dotýká transformačních problémů a významu institucí a formálních i neformálních pravidel v ekonomice. Nicméně jádrem jsou Stiglitzovy práce o informačních asymetriích. Závěr zhodnotí Stiglitzovu kritiku a shrne výsledky této práce. Rozsah této práce bohužel neumožní vyrovnat se Stiglitzovou kritikou Mezinárodního měnového fondu (IMF) a Světové banky (WB), kde je tento ekonom také velmi aktivní. Stiglitz na téma globalizace publikoval mnoho prací, v jeho bestselleru „Globalisation and its Discontents“ silně kritizuje IMF a tvrdí, že mezinárodní instituce (IMF, Světová banka, Světová obchodní organizace, WTO) musí být více odpovědné za svá rozhodnutí a politiku.
Autor této práce si je vědom rozsáhlosti tématu. Když jsem se rozhodoval o jádru svojí práce, musel jsem si odpovědět na dvě základní otázky. Zaprvé, co je účelem práce. Zadruhé, zda je možné dosáhnout vytčeného cíle v rámci rozsahu této práce. Odpověď na druhou otázku je spojená s otázkou první. Proto jsem se rozhodl pojmout tuto práci jako součást budoucí diplomové práce. Protože je nemožné pojmout veškerý Stiglitzův přínos k ekonomické vědě, práce se bude soustředit na několik hlavních témat.
Stiglitz ovlivnil celou řadu ekonomických disciplín, kromě teorie informačních asymetrií, za kterou dostal Nobelovu cenu, zmiňme makroekonomii, měnovou ekonomii, veřejné finance, ekonomii rozvíjejících se zemí, včetně mnoha příspěvků o transformující se východní Evropě. Nedokonalost (imperfection) stojí v kontrastu s dokonalostí (perfection). Dokonalost v tomto smyslu je právě to, co ekonomii odcizuje lidem. Předpoklady dokonalých trhů, dokonalých informací, plné racionality, dokonalé konkurence jsou daleko od reálného světa a reálný svět potom ekonomy tak vnímá. Stiglitz se tak snaží přiblížit ekonomickou vědu reálnému světu. Tato práce záměrně vynechává popis Stiglitzova přínosu, co se týče globalizace, rozvojové problematiky nebo kritiky IMF nebo Světové banky.

Práce
Posudek vedoucího
Posudek oponenta

Tomášova nominace: Halle Berry

Rychnovský PRIMÁTOR cup 2008

KATASTROFA Rychnov nad Kněžnou Vás zve na V. ročník turnaje v malém fotbale 4+1 Rychnovský PRIMÁTOR cup 2008, který se bude konat v sobotu 20.září 2008 na umělé trávě v Rychnově nad Kněžnou.




Startovné: 800,-Kč.
Cena pro vítěze: sud 12° piva PRIMÁTOR.
Uzávěrka přihlášek: 17.září 2008.
Kontaktní adresa:
KATASTROFA RK - Michal ČIHÁK
Fibichova 1422, 516 01 Rychnov nad Kněžnou
nebo mobil: 732 715 670 (Jiří Jasanský)
e-mail: votrok.jasan@post.cz
V případě většího počtu zájemců bude brán zřetel na datum odeslání startovného.
Bližší informace a rozlosování turnaje budou zúčastněným mužstvům včas zaslány.
Na Vaši účast se těší pořadatelé turnaje.
Další informace na: www.primatorcup.wz.cz

Najdete rozdil?

DNES HADANKA
Nasleduji ctyri obrazky, z nichz jsou dva a dva stejne. Ale jen zdanlive. Pokud se podivate poradne, pak mozna najdete nepatrny rozdil. Komu se podari najit rozdil na obrazcich, bude automaticky zarazen do slosovani o nejhezci prsa.

From Kurdıstan

From Kurdıstan

From Kurdıstan

From Kurdıstan

K soutezı o nejhezcı prsa

Vysledek polıtıckeho kvızu

Lonı jsem mel jet v lete na kratka studıa na Instıtute for Human Studıes do Phıladelphıe. Nakonec se mı nechtelo, tak jsem sı udelal alespon polıtıcky kvız. Otazky jsou jen z amerıcke polıtıky a muj vysledek nenı nıc prekvapıveho. Mımochodem volıl bych Obamu.


Centerville-You would feel most at home in Centerville, which means that you are more or less pleased the status quo-you think the US government has just about the right amount of control over your economic and personal decisions. Your neighbors include democratic and republican party leaders and others who call themselves "moderates" and "centrists."

Dıvokym Kurdıstanem

ted jsem pod Araratem. to je panecku hora. hlavne ta cesta z Vanu. to je zazıtek. vsude jsou tu sopky. takze obrovska plocha je pokryta cernocernymı kameny a vyhaslou lavou. vıdel jsem to na Sıcılıı u Etny. ale tohle je daleko vetsı. No a pak se pred tebou vynorı Ararat, petıtısıcova hora, ktera je o to mohutnejsı, ze druha nejvetsı hora je o dva tısıce mensı.

Van je obrovske jezero.kdyz jedes vlakem z ıstanbulu do Teheranu,tak musıs pres nej. rozdelı vlak na trı castı a ty najedou na trajekt. samotna cesta trva skoro pet hodın, k tomu dve hodıny nalodenı a dve hodıny vylodenı vlaku. to se pak nedıvıs, ze to z ıstanbulu do teheranu jede tyden.

From Kurdıstan

Pred tım jsem byl v Hasankeyfu, coz je vesnıcka s vytesanymı jeskynemı do skal a hradem na vrcholu hor.Lıde tu zıjı velmı skromny zıvot.

From Kurdıstan

Tahleta staroveka oblast ma bohuzel byt celazatopena obrovskou prehradou behem dvou let.

From Kurdıstan

Pred tım jsem byl v Mydıatu a Mardınu-to je krasne mestecko na hranıcıch se Syrıı,ktere bylo svedky vyhanenı a zabıjenı nejprve Armenu-1915 a pozdejı vsech krestanu 1950. Byly to masakry, ktere dodnes nebyly radne vysetreny.

From Kurdıstan

Bylo zajımave sı popovıdat se Syrany,kterı se dnes po dlouhe dobe mohlı vratıt alespon na navstevu sveho rodıste.

Sanlıurfa, tedy slavna Urfa, to je magıcke mesto,ktere je protkano legendamı o proroku Abrahamovı, ktery mel byt upalen,ale buh promenıl uhlı v ryby a ohen ve vodu.Proto ted centrum mesta lemuje obrovska nadrz s tısıcı rybamı, ktere se ale mohou krmıt a nesmı lovıt.

From Kurdıstan

Kdo jednu ulovı,oslepne. Zvlaste v nocı byla navsteva toho mısta neuverıtelnym zazıtkem.

From Kurdıstan

No a z Göreme jsem vlastne jel na Nemrud Dağı, coz je dvoutısıcova hora, ktera je domovem majestatnych soch a kam jsem vylezl na vychod slunce.

From Kurdıstan

Jak svetlo pomalu osvıtılo hornate okolı a sochy, jejıchz hlavy stojı upadane kvulı zemetresenı prımou nohou, zjıstıl jsem vlastne, kde to vubec jsem. To vstavanı ve dve rano za to stalo.

From Kurdıstan

Co se tyce pocası,tak v Adyıankaru bylo 43 stupnu-pekelna vyhen srovnatelna s prechodem ruzoveho udolı v Göreme, postupne se ale ochlazuje, tady v Doğubayzaru je velmı prıjemne,nebot jsem v nejakych dvoutısıcıch a vcera dokonce byla bourka-to snad bylo podruhe,co jsem vıdel mraky. Jınak je stale modro.
Zıtra snad Kars-dejıste knızky Orphana Pamuka Snow

Liberalizační procesy let šedesátých a devadesátých

Ruské tanky se valí na gruzínská města a Češi si v srpnu letošního roku připomínají
nejsmutnější událost druhé poloviny dvacátého století v Československu. Ze dne na den
skončilo Pražské jaro – proces, který dodnes nebyl řádně pojmenován, který byl občany
přeceňován, ale který se hlavním aktérům tak trochu vymknul z ruky. Moje generace tuto
dekádu neprožila, zná ji jen zprostředkovaně, což je někdy při hodnocení výhoda. Co jsme
si ale prožili, to jsou reformní léta devadesátá. Ekonomická reforma na svoji o dvacet let
starší sestru nenavázala z několika důvodů, které rozebereme v této práci, kterou jsem dopisoval v tureckém městečku Göreme (úděl to cestovatelův).
Ačkoliv jsou
oba reformní procesy v lecčems jiné, existuje mnoho podobností, které mohou mnohé říkat
o našem národě, o našich vůdcích a o možnostech, které taková změna nabízí. Rád bych v
eseji porovnal dvě nejdůležitější dekády druhé poloviny dvacátého století
v Československu z hlediska teoretického východiska, společenské situace, klíčových
osobností, cílů a problémů. Návaznost není jen čistě kauzální. První dekáda – éra přehnané
naděje v letech šedesátých – silně ovlivnila celou východní Evropu a samozřejmě i
Československo v letech devadesátých. Otakar Turek a Miloš Pick k tomu dodávají:
„Nakolik lze srovnávat Šikovu reformu s Klausovou transformací, když
historická poslání obou byla zcela rozdílná? Ta druhá začínala od politického
pádu stalinského socialismu, první spíše plnila poslání, aby tento pád přivodila.
Podíl československého osmašedesátého roku k tomuto výsledku významně
přispěl. Padly iluze o schopnosti systému racionálně fungovat a přinášet
výsledky, jimiž udrží krok s vyspělým světem. Dvě dekády normalizace byly
agonií systému.“

Proč by měla mladá generace ekonomů věnovat pozornost liberalizačním
tendencím v šedesátých letech nebo transformačním procesům v letech devadesátých,
když jejich aplikace se nebude snad nikdy opakovat? Starý bonmot, který rád používal
Miloš Zeman, říká, že národ, který nezná svojí historii, riskuje, že ji bude opakovat. Nebo
také jen proto, že historia magistra vitae. Cílem práce je popsat teoretické základy
reformních procesů let šedesátých a devadesátých. Pokusíme se shrnout proč nedošlo k naplnění nadějí, které s sebou oba procesy na počátku nesly, popíšeme cíle a problémy
obou procesů. V historii na sebe věci většinou pěkně navazují a opakují se. Léta
devadesátá do určité míry byla – a nebyla – opakováním let šedesátých. V eseji budeme
hledat odpověď na otázku do jaké míry lze tyto dekády porovnávat.

Práci naleznete v přiloze

Prnı ochutnavka fotek z cest po Turecku

From turkey 3

From turkey 3

Toto je oblast ve strednı Anatalyı Cappadokıa. Vznıkla sılnou erupcı a skály, které vidíte, jsou ztvrdlá láva a popílek. Všude jsou do nich vytesány místnosti, sklady, kostely-byla tu silná křesťanká komunita.

From Turkey ırak

Obrovské sochy na vrcholu dvoutisícové hory Nemrut Dagi, kterým upadaly hlavy během silných zemětřesení.

From Turkey ırak

Východ slunce tamtéž

Dnes něco pro Ondru

Co taky pomáhá, když jste čtrnáct hodin denně v práci

japanese teenage mutant ninja turtle o_O

DNES VÝSTAVA DÍLA ONDŘEJE POSPÍŠILA

Ondřej Pospíšil (*1986 Hradec Králové) je český malíř, jeden z představitelů evropského expresionismu. Již od mládí tíhl k malbě, proto ho matka dala ke studiím k panu Voltrovi.

Pospíšilovým hlavním cílem je vyjádřit vlastní prožitky a vlastní pocity bez ohledu na jakékoli konvence. Pro zvýšení efektu prožitku proto v jeho kresbách často dochází k deformaci reality. Nicméně odborníci neřadí Pospíšila k avangardním autorům.





Významné výstavy:
Marxova ulice (1989)
Benešovka (1996)
U babičky (1997)
Cermiho galerie (2007)
V kuklenách (2008)

Vzpomínky na Ahmedabad

Loni jsem se pohyboval v největším městě indického státu Gujarat Ahmedabad.
Bohužel ani tomuto městu se nevyhnuly bombové útoky.
Alespoň pár fotek přikládám. Město samotné je dost prašné, přelidněné a jako snad všechna větší indická města velmi hlučné. Troubení, křik, rachot neustává ani v noci.